Zámek Hošťálkovy

Zámek Hošťálkovy

O tomto zámku, který se nachází nedaleko města Krnov, jsem neměla ani ponětí. Do doby, kdy mi moje starší dcera neposlala zprávu, abych se na něho podívala a psala mi, že by se tam chtěla podívat. Podle fotek pro ni byl zámek zajímavý a něco na něm bylo. Tento zámek jí doporučila její kamarádka, s kterou vyrůstala. Rozhodla jsem se, že ten zámek navštívíme.

V sobotu dopoledne jsme vyrazily na cesty. Po cestě jsme potom vyzvedly i kamarádku od dcery, která nám domluvila i hodinu prohlídky. Dojely jsme na místo a šly dovnitř. Než začala prohlídka, zašly jsme se podívat do malé kavárny, která je přímo na zámku. Hned u vchodu kavárny mě nadchly hodiny, které byly přímo naproti dveří. Netuším, jak staré byly, ale měly něco v sobě. Kdyby mohly mluvit, tak by mohly vyprávět. Ale nesmím opomenout, že do cesty nám vklouzl kocourek, tedy černá kočka. Nebyla to obyčejná kočka, ale měla v sobě duši jedné paní. Nebyla zlá, ale měla to tam vše pod kontrolou, jakoby chtěla mít přehled o všem a jestli vše jde správným směrem.

Nastal čas prohlídky. Přišla za námi kastelánka, která nás provázela zámkem. Byla to příjemná paní. Než jsme pokračovali do dalších části zámku, tak nám více o něm řekla. Po představení tohoto zámku jsme přešli přes dvůr do protější části zámku. Před vstupem byl po pravé straně zvon. Nedalo mi to a zeptala jsem se, jestli si mohu zazvonit. Měla jsem svolení a jako malé dítě jsem si s radostí zazvonila. Pokračovali jsme dále v prohlídce. Až jsme došli do jídelní místnosti. Při vstupu jsem ucítila energii muže. Byla to energie jednoho z majitelů tohoto zámku. Po projiti této části zámku jsme přešli do prostřední části, která měla více energie. Ale trochu jiné. V prvním pokoji, který ještě nebyl zrenovovaný, byl slyšet nářek a necítila jsem se tam dobře. Pak jsme procházeli dalšími prostory, které byly už vybavené. Tam mě hlavně nadchly ukryté malby. Byly vidět jenom v malých částech zdí. Působily na mě úžasně, aniž bych je viděla celé. Na tomto zámku jsme měli možnost se jít podívat i do zámeckého komínu i na půdní prostory. Nesmím zapomenout zmínit poslední část zámku, kde jsou i místnosti, kde se dá přespat. A také, kde se nacházela nádherná kaple, kde jsme měli možnost slyšet hrát i varhany. V poslední části zámku jsme šli po schodech nahoru, kde se mi udělalo nevolno. Bylo mi na zvracení a bolelo mě břicho. Nebylo to mnou, ale přeneslo se to na mě z té energie, která tam kdysi působila. Měli jsme možnost nahlédnout do pokojů, kde se dá ubytovat. Kdo má rád tajemno, je to pro něho jako stvořené.

Po prohlídce jsme si zašly do kavárny, kde jsem si dala čaj a holky jiné pití. K tomu každá jiný zákusek. Byly výborné. I obsluha byla příjemná. Pokud pojedete někdy kolem, určitě doporučuji tento zámek navštívit.