Síla slov a mysli

Síla slov a mysli

Každý, kdo se zamyslí nad tím, co někdy řekl a pak se to stalo. Ví, že slova jsou silná. I já to vím, jsem si toho vědoma. Mohou to být slova rodičů, dětí i někdy vyřčená slova. Protože si někteří neuvědomí, že se může něco stát.

I přesto, když vám někdo řekne něco, co se vám nelíbí. Je dobré první se zamyslet, jak to ten člověk myslel. A pak říct ano, měl jsi pravdu nebo ne. V tom případě je dobré nechat myšlenku jít a netrápit se tím, když to v sobě stále má, může se to obrátit na jeho zdraví. Nebo když pořád něco moc chceme a nemůžeme toho dosáhnout. Také se to na nás podepíše. Zase je lepší dát tomu čas. Ono to k nám v pravou chvíli přijde.

I já jsem tak ublížila, hlavně svým dětem mými myšlenkami, než jsem pochopila. Pak jsem se postavila na nohy a vše se změnilo. U syna od začátku těhotenství jsem nechtěla mít zrovna v tu dobu miminko. Věděla jsem z jakého důvodu. I když po celou dobu těhotenství byl zdraví i jak se narodil. Po několika dnech se něco změnilo a mně se to vrátilo jak bumerang. Přišla jsem o něho. To stejné i s moji mladší dcerou. Už jak jsem ji čekala, nebylo zrovna nejlehčí období. Citově jsem na tom nebyla nejlépe. Během těhotenství jsem si ji více k sobě připoutala. Po narození už v porodnici skoro vůbec nespala v postýlce. Už sestřička říkala, že je na mně závislá a potřebuje být stále u mě. Stále plakala. Jak rostla, tak nechtěla skoro k nikomu chodit. Pak ji postupně začalo ujíždět očko a začala méně vidět. K tomu se oslabil organizmus a měla potíže se srdíčkem. Musela jít i na operaci. Tak trochu to byla odezva toho, co jsem prožívala v tu dobu. Musela jsem dát své city stranou a být tu hlavně pro mé dcery. Od té doby mi byl oporou i můj syn (jeho dušička), který za mnou přicházel a pomáhal mi vracet zpátky lásku ke všemu a postavit se na nohy. Přestala jsem se starat o bolest, kterou jsem v sobě měla a lásku dávala svým dětem. Od té doby byly zdravé a k sobě máme hodně blízko nadále. Jsme si nápomocné jedna k druhé. Jsou teď už samostatné, jsou to takové moje sluníčka. I když jednou budou mít svůj život, vím, že se dokážou o sebe postarat. Jsem na ně hrdá jako každá máma. Platí to i v případech jiných. Nenechte se zlomit slovy nebo událostmi, které kolem vás vzniknou.

Teď zase z jiného koutku slov a mysli

Volala mi mladá kamarádka z jiné práce. Nevěděla, co má dělat. Nebudu opět psát jména a napíši to jenom několika větami. I když mám svolení. Při masáži svoji kamarádky a mladého muže se nevědomky napojila na jejich mysl (podvědomí). Při masáži mluvila na kamarádku způsobem regresní terapie, kdy se ocitla kamarádka na ostrově, který byl hezký a popisovala, co se na něm odehrávalo. Následně se vše obrátilo a kamarádka cítila chlad, viděla tmu a vše úplně jinak. Podařilo se jí vše uzavřít špatným způsobem a zavřela ji v mysli to hezké. Několik dní po této masáží se kamarádka, kterou masírovala necítila dobře. Byla jiná, plná strachu i pocitově nesvá. U mladého muže, když ho masírovala, postupovala stejným způsobem. Ale odvíjelo se to od jiného tématu. Kdy mělo dojít k setkání s človíčkem, který už není mezi námi. V těch hodně slovech, které mu říkala, zazněla i věta ,,Chceš už odejít?" A poté masáži několik dní mladý muž se také necítil dobře. Tato věta ,,Chceš už odejít" má hodně významu, když se neřekne přesně. V tomto stavu se může stát, že mladý muž to může pochopit i jinak a může to pro něho znamenat, že může odejít za zesnulým. V tomto případě si takhle mohl zahrát i se životem a mít za to následky. Po této době, co jsme spolu telefonovaly a domluvily se na postupu, jak situaci vrátit zpátky. Nakonec se jim to podařilo a vše je v pořádku. U kamarádky i mladého muže. Ale u té moji kamarádky, která se mnou o tom mluvila se to zatím nezlepšilo. Zkoušeli ji dělat také masáž a mluvit na ni, jako když je i ona masírovala. Uvidíme, jaké kroky bude chtít podniknout pro zlepšení její situace.

Proto stále říkám, že je dobré zvažovat slova i svoji mysl. Nikdy nevíme, kdy tomu druhému to uvízne v podvědomí a může se to prokázat i na našem zdraví.